... Co vás čeká po příchodu domů s malinkým miminkem?
Miminko máme doma a je to skvělý. Malý prcek co vás bezmezně miluje a vy jeho... Zní to jako naprostá idylka, což by i byla, pokud by u vás nepracovaly rozhozené hormony :-D
Nějak se to v té hlavě musí přeprogramovat, že dítě je to nejdůležitější co máte a než se tak stane, zažijete pár krušných chvil. Já třeba obrečela, když jsem dávala do postýlky monitor dechu, nandat prostěradlo, uvázat polštářky kolem postýlky... ufff... věc co by vás normálně nerozhodila, ale teď ... hlavou mi jen letělo, proč to není už hotový??! vždyť ta malá nepřišla do svého připraveného, honím to na poslední chvíli, copak se na mě může spolehnout???... Nebo jsem jí omylem při natahování čepičky zatáhla za ouško (světle růžová je zrádná barva!) ... ona jen kníkla, nic hrozného a já?? Já jí ublížila!!! Té malinké holčičce, která spoláhá, že máma jí pomůže, že na ni se může obrátit a já jí ublížím!!! Slzy se mi valily po tváři jak hrachy, přestože mi část mozku hlásila, že NIC SE PŘECI NEDĚJE, nešly zastavit a tak jsem se smála, muže ujišťovala, že jsem v pohodě a přitom řvala, jak kdyby vymřela půlka mé rodiny... psycho :)) naštěstí je to krátké období, ale mát o grády :))
PS: to byla jen lehká ukázka toho co se dělo O:-)
Žádné komentáře:
Okomentovat